Při mimořádných událostech, zejména většího rozsahu, může dojít dříve či později ke zhoršení bezpečnostní situace v obce, v krajním případě i ke zhroucení dosud fungujícího státu, zhroucení struktur řízení a zásobování společnosti. Zavládne anarchie a bezvládí, které bude postupně nahrazováno vládou silnějšího. Začne chaos, teror a války gangů nebo chceme-li, klanů.

V první fázi může dojít k nahromadění velkého množství zoufalých, hladových a ohrožených lidí, kteří se ocitnou v těžké nouzi a bez pomoci, v konfliktu navíc bude také množství raněných, bez dostatečné péče. Z nich se vytvoří chaotické skupinky nebo dav, aby získali okamžité životní potřeby. Budou nepevné a vnitřně konfliktní.

Dále se z nich vyčlení organizované skupiny s pevnou hierarchií – ty budou mít největší šanci na získání životních potřeb a budou tvrdí, bezohlední a asi velmi krutí vůči všem okolo, aby prosadili svou dominanci a zastrašili protivníky. Budou ozbrojeni a budou mít polovojenskou organizaci.

Pro případy náhlého zhoršení bezpečnostní situace v obci, by každá obec měla mít vypracovánu koncepci (plán) zajištění bezpečnosti, veřejného pořádku, prevence kriminality a ochrany tzv. měkkých cílů (občanů), tj. koncepci CIVILNÍ BEZPEČNOSTI OBČANŮ, OBCÍ A MĚST (CIBOOM).

Koncepce CIBOOM je postavena na následujících pilířích:

• Ozbrojené složky státu (jako součást IZS), tj. zejména Policie ČR a Armáda ČR
  • Policie ČR
    • vymezení činnosti definuje zákon č. 273/2008 Sb., o Policii ČR
    • řízení zajišťuje Policejní prezidium a Ministerstvo vnitra
    • hlavním úkolem Policie ČR je zajištění vnitřní bezpečnosti a veřejného pořádku
    • kromě jiného definuje (v §17) možnost spolupráce s ostatními právnickými
      a fyzickými osobami v oblastech prevence kriminality, vzdělávacích aktivit na úseku vnitřního pořádku a bezpečnosti a jiné činnosti ve prospěch zajištění vnitřního pořádku a bezpečnosti
  • Armáda ČR
    • řízení zajišťuje Generální štáb a Ministerstvo obrany
    • hlavním úkolem Armády ČR je zajištění obrany státu (vnější bezpečnosti), veřejného pořádku a bezpečnosti zejména při řešení krizových situací
      v součinnosti s Policií ČR

• Bezpečnostní složky státu a další zařízení zřízené obcí
  • Obecní (městská) policie
    • zabezpečuje místní záležitosti veřejného pořádku v rámci působnosti obce, může jí svěřené úkoly plnit i na území jiné obce
    • zřízení a činnost obecní policie pak upravuje zákon č. 553/1991 Sb.
  • Zařízení civilní ochrany
    • v souladu s Vyhláškou č. 380/2002 Sb., k přípravě a provádění úkolů ochrany obyvatelstva
    • umožňuje obci zapojení fyzických a právnických osob při zajištění veřejného pořádku a bezpečnosti v obci, zejména při řešení mimořádných událostí (např. při evakuaci osob nebo při pořadatelské činnosti u různých sportovních či společenských akcí)

• Smluvní či dobrovolné zapojení právnických a fyzických osob
  • Soukromé bezpečnostní služby
    • podnikatelské subjekty (právnické či fyzické osoby) zřízené dle ustanovení živnostenského zákona, tj. na základě vystavení koncesní listiny k zajištění ochrany majetku a osob – často sdružené do profesních spolků (např. Český klub bezpečnostních služeb)
    • možnost pro obce smluvního využití služeb k zajištění ochrany majetku a osob v obci, ať už jednorázového či pravidelného charakteru
  • Branně-bezpečnostní spolky
    • neziskové organizace (zapsané spolky) sdružující fyzické či právnické osoby se zaměřením na preventivně-výchovnou činnost ale i pomoc při zajištění civilní bezpečnosti a ochranně měkkých cílů v obci
  • Skupiny či jednotlivci z řad občanů (civilisté)
    • zapojení dobrovolníků z řad veřejnosti (občanů), zejména držitelů zbrojních průkazů (v souladu se zákonem o zbraních a střelivu) a absolventů specializovaných kurzů a školení zaměřených na sebeobranu (včetně bojových sportů) a ochranu měkkých cílů
    • finanční nebo materiální podpora (z rozpočtu obcí či krajů) školení, kurzů
      a preventivních programů v oblasti bezpečnosti a ochrany měkkých cílů pro občany, zajišťovaných přímo obecními orgány nebo smluvními partnery

• Ochrana měkkých cílů
  • Koncepce ochrany měkkých cílů
    • zpracovaná Ministerstvem vnitra ČR pro období 2017-2020, na základě usnesení vlády č. 711 ze dne 27. 7. 2016 k Protiteroristickému balíčku
    • shrnuje problematiku měkkých cílů, připravuje základy pro budování systému ochrany měkkých cílů v ČR a věnuje pozornost prevenci teroristických útoků
      a jiných závažných násilných činů na místech s vysokou koncentrací obyvatelstva a nízkou úrovní zabezpečení (nákupní centra, místa sportovních utkání, významné dopravní uzly apod.)
  • Preventivně-výchovná činnost
    • dotační programy umožňující příjemcům dotací (obcím, krajům či právnickým osobám) realizovat projekty v oblastech prevence kriminality či ochrany měkkých cílů – např. dotační programy Ministerstva vnitra ČR

Základní rámec ochrany obyvatelstva, včetně civilní bezpečnosti, popisuje KONCEPCE OCHRANY OBYVATELSTVA do roku 2020 s výhledem do roku 2030

• ve formě usnesení Vlády ČR č. 805 ze dne 23. 10. 2013
• popisuje systém ochrany obyvatelstva v celé jeho šíři a komplexnosti
• jedním z hlavních aktérů ve zmíněné koncepci jsou obce, resp. jejich představitelé (starostové a obecní úřady), jejichž zákonnou povinností je zajistit ochranu obyvatelstva v celé její šíři

Integrovaný záchranný systém

Integrovaný záchranný systém, dle zákona č. 239/2000 Sb., o Integrovaném záchranném systému (IZS), představuje koordinovaný postup jeho složek při přípravě na mimořádné události a při provádění záchranných a likvidačních prací. Potřeba vzniku IZS vyplynula z každodenní činnosti záchranářů při odstraňování následků mimořádných nebo krizových situací a zejména z nutnosti organizování společné činnosti všech subjektů, které disponují potřebnými prostředky a jsou vybaveny nezbytnými kompetencemi. Personál a prostředky základních a ostatních složek IZS jsou za válečného stavu označeny mezinárodně platnými rozpoznávacími znaky pro zdravotnickou službu, duchovní personál
a civilní ochranu.

Základními složkami IZS jsou:

• Hasičský záchranný sbor ČR (HZS) a jednotky požární ochrany zařazené do plošného pokrytí kraje jednotkami požární ochrany
• poskytovatelé zdravotnické záchranné služby (ZZS)
• Policie ČR (PČR)

Základní složky IZS zajišťují nepřetržitou pohotovost pro příjem ohlášení vzniku mimořádné události, její vyhodnocení a neodkladný zásah v místě mimořádné události. Za tímto účelem rozmísťují své síly a prostředky po celém území ČR.

Ostatními složkami IZS jsou:

• vyčleněné síly a prostředky ozbrojených sil (Armáda ČR)
• ostatní ozbrojené bezpečnostní sbory (např. Vězeňská služba ČR, obecní policie)
• ostatní záchranné sbory (např. Báňská záchranná služba)
• orgány ochrany veřejného zdraví (hygienická služba)
• havarijní, pohotovostní, odborné a jiné služby (energetika, komunikační a informační systémy apod.)
• zařízení civilní ochrany (zřizovaná obcemi nebo právnickými a fyzickými osobami podle zákona o IZS)
• neziskové organizace a sdružení občanů (např. branně-bezpečnostní spolky), která lze využít k záchranným a likvidačním pracím (horská služba, vodní záchranná služba, spelologická záchranná služba, kynologové, Český červený kříž a další organizace)
• v době krizových stavů se stávají ostatními složkami IZS také poskytovatelé akutní lůžkové péče, kteří mají zřízen urgentní příjem

Ostatní složky IZS poskytují při záchranných a likvidačních pracích plánovanou pomoc na vyžádání na základě písemných dohod, které s nimi mohou uzavírat:

• jednotlivé základní složky IZS
• obecní úřady obcí s rozšířenou působností (ORP)
• krajské úřady
• Ministerstvo vnitra ČR

Úkoly orgánů kraje a obcí při zajištění ochrany obyvatelstva

Jedním z hlavních aktérů v koncepci ochrany obyvatelstva jsou obce, resp. jejich představitelé (starostové a orgány obce) resp. kraje (hejtman a orgány kraje), jejichž zákonnou povinností je zajistit ochranu obyvatelstva v celé její šíři.

Orgány kraje zajišťují přípravu na mimořádné události, provádění záchranných a likvidačních prací
a ochranu obyvatelstva. Úkoly krajského úřadu plní HZS kraje. Krajský úřad vykonává činnosti tak, aby byly přiměřené a svým obsahem a rozsahem odpovídaly účelu a podmínkám konkrétní mimořádné události.

Hejtman kraje:

• organizuje IZS na úrovni kraje
• koordinuje a kontroluje přípravu na mimořádné události prováděnou orgány kraje, územními správními úřady s krajskou působností a právnickými či fyzickými osobami
• koordinuje záchranné a likvidační práce při řešení mimořádné události vzniklé na území kraje, pokud přesahuje území jednoho správního obvodu ORP a velitel zásahu vyhlásil nejvyšší stupeň poplachu nebo jej o to požádal anebo jej o koordinaci požádal starosta ORP
• může pro koordinaci záchranných a likvidačních prací použít krizový štáb kraje zřízený podle krizového zákona
• je povinen při koordinaci záchranných a likvidačních prací předávat Ministerstvu vnitra zprávy o jejich průběhu prostřednictvím Operačního a informačního střediska IZS (OPIS)
• schvaluje havarijní plán kraje (HPK), vnější havarijní plán a poplachový plán IZS kraje

Obecní úřad ORP zajišťuje kromě úkolů obce připravenost správního obvodu obecního úřadu ORP na mimořádné události, provádění záchranných a likvidačních prací a ochranu obyvatelstva. Tyto úkoly za něj plní HZS kraje.

Starosta ORP:

• koordinuje záchranné a likvidační práce při řešení mimořádné události vzniklé ve správním obvodu obecního úřadu ORP, pokud jej o to velitel zásahu požádal
• ke koordinaci může starosta ORP použít krizový štáb své obce
• při koordinaci je povinen předávat Ministerstvu vnitra zprávy o jejich průběhu prostřednictvím OPIS.
• schvaluje vnější havarijní plán, pokud zóna havarijního plánování nepřesahuje správní obvod jedné ORP

Orgány obce zajišťují připravenost obce na mimořádné události a podílejí se na provádění záchranných a likvidačních prací a na ochraně obyvatelstva.

Obecní úřad:

• organizuje přípravu obce na mimořádné události
• podílí se na provádění záchranných a likvidačních prací s IZS
• zajišťuje varování, evakuaci a ukrytí osob před hrozícím nebezpečím (pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak)
• hospodaří s materiálem civilní ochrany
• poskytuje HZS kraje podklady a informace potřebné ke zpracování havarijního plánu kraje nebo vnějšího havarijního plánu
• podílí se na zajištění nouzového přežití obyvatelstva
• vede evidenci a provádí kontrolu staveb civilní ochrany nebo staveb dotčených požadavky civilní ochrany v obci
• k plnění úkolů ochrany obyvatelstva je oprávněn zřizovat zařízení civilní ochrany

Starosta obce:

• zajišťuje varování osob nacházejících se na území obce před hrozícím nebezpečím
• organizuje v dohodě s velitelem zásahu nebo se starostou ORP evakuaci osob z ohroženého území obce
• organizuje činnost obce v podmínkách nouzového přežití obyvatel obce
• je oprávněn vyzvat právnické a fyzické osoby k poskytnutí osobní nebo věcné pomoci

Jedním z úkolů obce (resp. Starosty) při ochraně obyvatelstva je zřízení krizového štábu obce, za který zodpovídá starosta a je jeho povinnosti v krizovém štábu mít SPECIALISTY A TECHNIKY OCHRANY OBYVATELSTVA pro řízení úkolů v důsledku mimořádných událostí a řízení záchranných a likvidačních prací.

Pro obec je potřeba mít, mimo hasičů, také evakuační skupiny, zásobovací, stravovací, pořádkové hlídky, obsluhy elektrocentrál, zdravotníků a mnoho dalších činností pro zajištění úkolů spojených s přípravou na mimořádné události a provádění záchranných a likvidačních prací v obci. Náklady spojené s činností všech těchto skupin i krizového štábu, tj. např. vybavení a odměny členů, jsou hrazeny z rozpočtu obce.

__________

- dab -

Při tvorbě tohoto příspěvku bylo využito následujících materiálů:

• Koncepce ochrany obyvatelstva do roku 2013 s výhledem do roku 2020, Ministerstvo vnitra ČR (Generální ředitelství HZS ČR), 2008, Praha
• Koncepce ochrany měkkých cílů pro roky 2017-2020, Ministerstvo vnitra ČR, 2017, Praha