Ochrana obyvatelstva, civilní ochrana a civilní obrana

Pod pojmem civilní ochrana je podle dnešní legislativy chápán souhrn činností a postupů věcně příslušných orgánů a dalších zainteresovaných orgánů, organizací, složek a obyvatelstva, prováděných s cílem minimalizace negativních dopadů možných mimořádných událostí a krizových situací na zdraví a životy lidí a jejich životní podmínky. Za válečného stavu se civilní ochrana stává součástí systému obrany státu a zabezpečuje výkon humanitárních úkolů uvedených v čl. 61 Dodatkového protokolu I k Ženevským úmluvám o ochraně obětí mezinárodních ozbrojených konfliktů ze dne 12. srpna 1949, přijatého v Ženevě dne 8. června 1977.

Civilní obrana je zde definována jako „plnění některých nebo všech zde uvedených humanitárních úkolů, jejichž cílem je chránit civilní obyvatelstvo před nebezpečím, pomoci mu odstranit bezprostřední účinky nepřátelských akcí nebo pohrom a také vytvořit nezbytné podmínky pro jeho přežití“.

Nové právní normy, které vznikly v roce 2000, zavádí pojem ochrana obyvatelstva, kde podle zákona o Integrovaném záchranném systému (IZS) se ochranou obyvatelstva rozumí plnění úkolů civilní ochrany, zejména varování, evakuace, ukrytí a nouzové přežití obyvatelstva a další opatření k zabezpečení ochrany jeho života, zdraví a majetku. Ochrana obyvatelstva je ovšem širokou „multiresortní“ disciplínou, kterou není možné vysvětlovat a řešit jen jako plnění úkolů civilní ochrany, ale jako soubor činností a úkolů odpovědných orgánů veřejné správy, právnických a fyzických osob, a také občanů, které vedou k zabezpečení ochrany života, zdraví, majetku a životního prostředí, v souladu s platnými právními předpisy. Obecnou koordinační roli v oblasti ochrany obyvatelstva plní v souladu podle zákona o IZS Ministerstvo vnitra.

Koncepce ochrany obyvatelstva

Problematika ochrany obyvatelstva je v ČR obsažena jak v právních předpisech (zákony, nařízení vlády, vyhlášky), tak na bázi dokumentů nelegislativního charakteru (koncepce). Zatímco právní předpisy stanovují obecný a závazný právní rámec výkonu ochrany obyvatelstva jednotlivými orgány veřejné správy, právnickými a fyzickými osobami, koncepce představuje podrobný popis a rozpracování struktury systému ochrany obyvatelstva se stanovením detailních úkolů a termínů pro jejich splnění. Koncepce si klade za cíl rozpracovat a jednoznačným způsobem uchopit vize a úkoly nastavené v základních strategických dokumentech a zajistit tak jejich implementaci a realizaci v praxi. Výsledkem pak je provázaný dokument, který řeší problematiku ochrany obyvatelstva komplexně, v celé její šíři. Koncepci projednává a schvaluje vláda ČR.

Pro splnění cílů a vizí v oblasti ochrany obyvatelstva, jejichž záměrem je zajištění trvalého a kvalitativně se zlepšujícího systému ochrany života, zdraví a majetku občanů, se koncepce ochrany obyvatelstva zaměřuje zejména na následující priority rozvoje ochrany obyvatelstva:

• širší zapojení občanů (fyzických osob) do systému ochrany obyvatelstva cestou zvýšení jejich schopnosti sebeochrany za využití informací a znalostí získaných v rámci plošného a cíleného systému výchovy a přípravy
• širší zapojení právnických a fyzických osob do přípravy na mimořádné a krizové situace a je jich řešení cestou užší spolupráce s odpovědnými orgány veřejné správy a zvýšeným podílem na realizaci konkrétních úkolů u subjektů představujících zvýšené riziko pro své okolí
• zvýšení odolnosti a ochrany prvků kritické infrastruktury proti možným rizikům a zajištění širšího zapojení subjektů kritické infrastruktury do procesu přípravy na mimořádné a krizové situace a jejich řešení
• cílená podpora vědy a výzkumu, vývoje, inovací s důrazem na využívání dosažených výsledků v aplikační sféře v rámci systému vzdělávání a přípravy odborníků
• vyvážené a komplexně využitelné úkoly a nástroje ochrany obyvatelstva umožňující efektivní prevenci a přípravu na mimořádné a krizové situace a jejich řešení založené na přesně definovaném a zakotveném systému ochrany obyvatelstva.

Integrovaný záchranný systém

Integrovaný záchranný systém (IZS) představuje koordinovaný postup jeho složek při přípravě na mimořádné události a při provádění záchranných a likvidačních prací. Potřeba vzniku IZS vyplynula z každodenní činnosti záchranářů při odstraňování následků mimořádných nebo krizových situací a zejména z nutnosti organizování společné činnosti všech subjektů, které disponují potřebnými prostředky a jsou vybaveny nezbytnými kompetencemi. Personál a prostředky základních a ostatních složek IZS jsou za válečného stavu označeny mezinárodně platnými rozpoznávacími znaky pro zdravotnickou službu, duchovní personál a civilní ochranu.

Základními složkami IZS jsou:

• Hasičský záchranný sbor ČR (HZS) a jednotky požární ochrany zařazené do plošného pokrytí kraje jednotkami požární ochrany
• poskytovatelé zdravotnické záchranné služby (ZZS)
• Policie ČR (PČR)

Základní složky IZS zajišťují nepřetržitou pohotovost pro příjem ohlášení vzniku mimořádné události, její vyhodnocení a neodkladný zásah v místě mimořádné události. Za tímto účelem rozmísťují své síly a prostředky po celém území ČR.

Ostatními složkami IZS jsou:

• vyčleněné síly a prostředky ozbrojených sil
• ostatní ozbrojené bezpečnostní sbory (např. Vězeňská služba ČR, obecní policie)
• ostatní záchranné sbory (např. Báňská záchranná služba)
• orgány ochrany veřejného zdraví (hygienická služba)
• havarijní, pohotovostní, odborné a jiné služby (energetika, komunikační a informační systémy apod.)
• zařízení civilní ochrany (zřizovaná obcemi nebo právnickými a fyzickými osobami podle zákona o IZS)
• neziskové organizace a sdružení občanů (např. branně-bezpečnostní spolky), která lze využít k záchranným a likvidačním pracím (horská služba, vodní záchranná služba, spelologická záchranná služba, kynologové, Český červený kříž a další organizace)
• v době krizových stavů se stávají ostatními složkami IZS také poskytovatelé akutní lůžkové péče, kteří mají zřízen urgentní příjem

Ostatní složky IZS poskytují při záchranných a likvidačních pracích plánovanou pomoc na vyžádání na základě písemných dohod, které s nimi mohou uzavírat:

• jednotlivé základní složky IZS
• obecní úřady obcí s rozšířenou působností (ORP)
• krajské úřady
• Ministerstvo vnitra

Úkoly orgánů kraje a obcí při zajištění ochrany obyvatelstva

Orgány kraje zajišťují přípravu na mimořádné události, provádění záchranných a likvidačních prací a ochranu obyvatelstva. Úkoly krajského úřadu plní HZS kraje. Krajský úřad vykonává činnosti tak, aby byly přiměřené a svým obsahem a rozsahem odpovídaly účelu a podmínkám konkrétní mimořádné události.

Hejtman kraje:

• organizuje IZS na úrovni kraje
• koordinuje a kontroluje přípravu na mimořádné události prováděnou orgány kraje, územními správními úřady s krajskou působností a právnickými či fyzickými osobami
• koordinuje záchranné a likvidační práce při řešení mimořádné události vzniklé na území kraje, pokud přesahuje území jednoho správního obvodu ORP a velitel zásahu vyhlásil nejvyšší stupeň poplachu nebo jej o to požádal anebo jej o koordinaci požádal starosta ORP
• může pro koordinaci záchranných a likvidačních prací použít krizový štáb kraje zřízený podle krizového zákona
• je povinen při koordinaci záchranných a likvidačních prací předávat Ministerstvu vnitra zprávy o jejich průběhu prostřednictvím Operačního a informačního střediska IZS (OPIS)
• schvaluje havarijní plán kraje (HPK), vnější havarijní plán a poplachový plán IZS kraje

Obecní úřad ORP zajišťuje kromě úkolů obce připravenost správního obvodu obecního úřadu ORP na mimořádné události, provádění záchranných a likvidačních prací a ochranu obyvatelstva. Tyto úkoly za něj plní HZS kraje.

Starosta ORP:

• koordinuje záchranné a likvidační práce při řešení mimořádné události vzniklé ve správním obvodu obecního úřadu ORP, pokud jej o to velitel zásahu požádal
• ke koordinaci může starosta ORP použít krizový štáb své obce
• při koordinaci je povinen předávat Ministerstvu vnitra zprávy o jejich průběhu prostřednictvím OPIS.
• schvaluje vnější havarijní plán, pokud zóna havarijního plánování nepřesahuje správní obvod jedné ORP

Orgány obce zajišťují připravenost obce na mimořádné události a podílejí se na provádění záchranných a likvidačních prací a na ochraně obyvatelstva.

Obecní úřad:

• organizuje přípravu obce na mimořádné události
• podílí se na provádění záchranných a likvidačních prací s IZS
• zajišťuje varování, evakuaci a ukrytí osob před hrozícím nebezpečím (pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak)
• hospodaří s materiálem civilní ochrany
• poskytuje HZS kraje podklady a informace potřebné ke zpracování havarijního plánu kraje nebo vnějšího havarijního plánu
• podílí se na zajištění nouzového přežití obyvatelstva
• vede evidenci a provádí kontrolu staveb civilní ochrany nebo staveb dotčených požadavky civilní ochrany v obci
• k plnění úkolů ochrany obyvatelstva je oprávněn zřizovat zařízení civilní ochrany

Starosta obce:

• zajišťuje varování osob nacházejících se na území obce před hrozícím nebezpečím
• organizuje v dohodě s velitelem zásahu nebo se starostou ORP evakuaci osob z ohroženého území obce
• organizuje činnost obce v podmínkách nouzového přežití obyvatel obce
• je oprávněn vyzvat právnické a fyzické osoby k poskytnutí osobní nebo věcné pomoci

_________

- dab -

Při tvorbě tohoto příspěvku bylo využito následujících materiálů:

• Kolektiv autorů GŘ HZS ČR, Ochrana obyvatelstva a krizové řízení (skripta), Praha, 2015, ISBN 978-80-86466-62-0.
• Adamec V., Metodický manuál pro přípravu specialistů ochrany obyvatelstva, SH ČMS - Ústřední hasičská škola Jánské Koupele, 2013, ISBN 978-80-7385-129-3.